Práce si klade za cíl porozumět tomu, co znamená jednat. Navazuje na filosofické koncepce, které zdúrazòují úzké sepětí lidské aktivity a situace. V první části autor zkoumá možnosti fenomenologické analýzy úmyslu jakožto rozlišujícího znaku jednání. Ve druhé se obrací k těm filosofickým koncepcím, které se pokoušejí o recepci Aristotelova pojmu praxis v kontextu myšlení 20. století (Heidegger, Gadamer, Ricoeur, Arendtová). V závěru autor nastiòuje hlavní rysy situace jednání.